Mistře, hle, vítr burácí

1. Mistře, hle, vítr burácía vlny se mocně dmou!Tak bezmocně loď se kymácía hrozí nám záhubou.Okamžik zbývá jen pouhý,temný hrob pojme nás!Pane, jak můžeš spát, mít sen dlouhý,vždyť zhyne tu každý z nás?

Tu promluvil k moři a příkaz dal:Ztiš se již.Odvahu živel už neměl dál,též vítr se uklidnil, jen vánek vála voda už nezmohla vůbec nic,neb Mistrovi vzdorovat nešlo víc.Hned vládce všech moří bouře slyš:Ztiš se již, ztiš se již.Hned vládce všech moří bouře slyš:Utiš se již.

2. Před Tebou, Mistře, se skláním,v mé duši je lítost, žala hluboko v srdci mám přání,bys záštitu svou mi dal.Vědomí hříchu mne tíží,nechci již víc ho mít,prosím zasáhni, zbav mne obtíží,bych nadále mohl žít.

Tu promluvil k moři a příkaz dal:Ztiš se již.Odvahu živel už neměl dál,též vítr se uklidnil, jen vánek vála voda už nezmohla vůbec nic,neb Mistrovi vzdorovat nešlo víc.Hned vládce všech moří bouře slyš:Ztiš se již, ztiš se již.Hned vládce všech moří bouře slyš:Utiš se již.

3. Mistře, již pokoj tu vládnea příroda sladce spí.Já zcela jsem oddán své touzebýt naplněn mírem Tvým.Samoten nechci již dál být,prosím Tě při mně stůj,Tebe v přístavu klidném chci chválit,kéž najdu ho, Pane můj!

Tu promluvil k moři a příkaz dal:Ztiš se již.Odvahu živel už neměl dál,též vítr se uklidnil, jen vánek vála voda už nezmohla vůbec nic,neb Mistrovi vzdorovat nešlo víc.Hned vládce všech moří bouře slyš:Ztiš se již, ztiš se již.Hned vládce všech moří bouře slyš:Utiš se již.