Otče můj

1. Otče můj, jenž na výsostechmísto svaté obýváš,kdy se vrátím tam za Tebou,kdy zas uzřím Tvoji tvář?Je to pravda, že i duch můjna tom místě kdysi byl?Že jsi mne tam vychovával,když jsem dříve s Tebou žil?

2. V moudrém úmyslu jsi Ty mneseslal žít na tento svět,vzpomínky však upřel jsi mně,dokud nevrátím se zpět.Ale cos mi šeptá tišeslova: „Tys tu cizincem.“Proto vím, že zde jen bloudím:Nebe je mi domovem!

3. Že bych zvát Tě měl svým Otcem,Svatý Duch mi poradil,pravý důvod jsem však poznal,když jsi pravdu obnovil.Máme jenom Otce v nebi?Vždyť to smysl nedává!Pravda věčná napovídá,že tam dlí i matka má.

4. A když pomine můj život,když své tělo odložím,Otče, Matko, mohu doufat,že vás v nebi navštívím?Až tu dokončím své dílo,které měl jsem učinit,kéž snad budu hoden toho,v nebi s vámi věčně žít.