1. Pastýřovu srdci drahé, předrahé ovečky jsou. Drahou svou lásku jim dává, dražší Mu nad zlato jsou. Drahé pro Pastýřské srdce také „jiné“ ovce jsou. Přes vody, vysoké kopce, sleduje je s láskou svou.
V hladu tam pustinou bloudí, prochladlé a znavené. Zachránit je rychle běží, ke stádu je přivede.
2. Pastýřovu srdci drahé, předrahé ovečky jsou, některé z pastviny zbloudí, pustinou hladové jdou. Náš dobrý Pastýř však hledá ovečky své ztracené, přináší je zpět do stáda, velkou cenou spasené.
V hladu tam pustinou bloudí, prochladlé a znavené. Zachránit je rychle běží, ke stádu je přivede.
3. Drahých je Pastýři ovcí „devětadevadesát“. I ty, co bloudí tam v poušti, z celého srdce má rád. Slyš, On usilovně volá, prosí s něžnou účastí: „Půjdete ztracené hledat, jež ovčinec opustí?“
V hladu tam pustinou bloudí, prochladlé a znavené. Zachránit je rychle běží, ke stádu je přivede.
4. Tiché vody jsou tak sladké, pastviny tak zelené. Pánu odpovíme šťastně: „Ano, Mistře, půjdeme! Chceme být Tví pomocníci, dej nám lásku nezměrnou. Do pustin hledat nás pošli, ovečku svou ztracenou.“
V hladu tam pustinou bloudí, prochladlé a znavené. Zachránit je rychle běžme, ke stádu je přiveďme.