1. Ó, jak krásné jitro jarní v jasu záře sluneční! Bzukot včel a ptačí pění jako hudba vůkol zní, když ve stínu lesa Joseph Boha lásky vyhlíží, když ve stínu lesa Joseph Boha lásky vyhlíží.
2. Poprvé se nahlas snaží modlit celou silou svou. Tu ho moci hříchu tíží, duši činí zoufalou. On však stále pevně věří v péči Otce v nebesích. On však stále pevně věří v péči Otce v nebesích.
3. Náhle světlo sestupuje, zcela na něm spočívá. Záři slunce zastiňuje sláva Boží zářivá. V ní se zjevil z nebes výšin Bůh, náš Otec, i Bůh Syn. V ní se zjevil z nebes výšin Bůh, náš Otec, i Bůh Syn.
4. To je Syn můj milovaný. Slyš, co k tobě promlouvá! Tak byl Joseph vyslyšený, slovu Páně naslouchá. Úžas plní jeho nitro, viděl Boha živého. Úžas plní jeho nitro, viděl Boha živého.