Jen světlo Tvé

1. Jen světlo Tvé mne může cestou vést, ó, Pane můj, mé břímě dá se jenom s Tebou nést, nechť zní hlas Tvůj. Veď kroky mé, když nevím kudy jít, v dáli můj cíl, kéž brzy smím tam být.

2. Nebýval dříve stejný život můj – kráčel jsem sám, však nyní vroucně prosím, při mně stůj, veď Ty mne dál. V marnivosti již více nechci žít, sílu kéž mám svou pýchu odložit.

3. Dnes dobře vím, že jsi mi požehnal, buď se mnou dál, zmizely stíny noci, čas je vzal, už nejsem sám. Andělská tvář, již vídám, dává smír, kéž nikdy více ve tmě nebloudím!