1. Můj Pán je můj pastýř, ve všem hojnost mám, na zelených pastvách mne pase vždy sám. On vede mou duši, kde utichl proud, mne hledá, když zbloudím, a zbavuje pout. Mne hledá, když zbloudím, a zbavuje pout.
2. Byť údolím smrti je dáno mi jít, strach ze zlého nemám, když chceš se mnou být. Tvůj prut mne vždy brání a hůl podpírá, když zloba mne raní, jsi útěcha má. Když zloba mne raní, jsi útěcha má.
3. Jak mocně mi žehnáš, vždy prostíráš stůl a kalich můj plníš, bych nezahynul, pak olejem hlavu mi pomazáváš, kéž v přízni své věčné mne zachováváš. Kéž v přízni své věčné mne zachováváš.