Kdo setře slzu mou?

1. Kdo setře slzu mou? Kdo balzám vtírá? Když jenom radu zlou svět umí dát? Když srdce sténá mi, svár duši svírá, když zloba nedá mi dál klidně spát?

2. Kdo na mé zoufání, kdo, když se soužím, kdo jenom podá mi lék, o němž sním? Kdo je mou útěchou, po níž tak toužím? Kdo zklidní duši mou? Jen Boží Syn.

3. Svůj pokoj dává mi, s láskou se blíží, když slyší volání z mých Getseman. Slzu mi osuší, když břímě tíží. Útěchou pro duši vždy je můj Pán.