1. Hle, z výšin jemná zářa tma se ztrácí s ní,toť anděl, vlídná tvář,slova jeho takto zní:„Tam, člověka kde neuzříš,je pahorek, hned jméno zvíš.Hle, Kumora se nazývá,ten vzácné zprávy ukrývá.“
2. Kde v zemi desky spí,směl Moroni jen znát,teď Pánův příkaz zní –nastal čas je lidstvu dát.Ať z prachu slova promluví,ať každý člověk jistě zví,že blíží se ten krásný den,kdy Kristus bude vládnout všem.
3. Své sémě Jozef dal,z něj národ mocný byl.Jak Izrael byl sám!Pravdu záznam odhalil.V těch zprávách možno nalézti,že radostnou zvěst v plnostiuž kdysi dávno ten lid znala byl jí hojně požehnán.
4. Svět čekal dlouhý čas,až naplní se den,kéž rád Tě slyší zas,aby hřích byl odstraněn.Nechť pečeť je již zlomenaa šťastná zpráva šířena,ať světlo světem září zas,ať láska naplňuje nás.
5. Hle, šťastný Izrael,již radost vládne v něm,vše, co máš, jemu dej,buduj nový Jeruzalém.V tom Sion se zas objeví apravda zemi zaplní,zem pravdy plná docela,toť krása, Boží nádhera.
Slova: Parley P. Pratt, 1807–1857
Hudba: John E. Tullidge, 1806–1873