Náboženské písne, no. 140
Chvíle časů jasných

1. Chtěj chvíle časů jasných pro práci využít, zkus dříve, než den skončí, své dílo završit. Smíš záři slunci přidat, by nenastala noc? Či žádat, by stín zmizel? V tom nemáš žádnou moc.

2. Čas s křídly blesku letí, jej vrátit nelze zpět, vždy chvíli tvoji krátí a běží jenom vpřed. I když si nyní myslíš, že zbývá ti ho dost, věz, příležitost zmizí, tak váhání buď prost.

3. Jak léto střídá zima, s ní mráz se objeví, tak tvá to není vina: i radost poleví. Ač chvíli smutnou vnímáš, přec snaž se dobrým být, svým příkladem všem ukaž, že můžeš správně žít.

4. Své chvíle časů jasných vždy správně využij, tvá píle požehná ti, bys třeba chudým byl. Ať moudrost krok tvůj vede, ať řídí ruku tvou, Bůh v lásce mít tě bude a dá ti pomoc svou.