1. Náš Pán vysvobodil svůj lid Izrael, jenž Ho o pomoc žádával. Za dne dával stín, v noci nad námi bděl, náš Vykupitel a náš Král.
2. On přichází své ovce shromažďovat, by s láskou je k Sionu vzal. Tak proč v údolí smrti by měly lkát, a pustinou bloudily dál?
3. Tak dlouho lid náš ve hříchu bloudíval, a na poušti Tě vyhlížel! Pro strasti se nám nepřítel vysmíval, však povstane zas Izrael.
4. Již zní dětem Sionu zvěst radostná, že Pán zjevil svá znamení. Kdo správně vždy žil, v království místo má, již blíží se vykoupení.
5. Ó, můj Spasiteli, dej zář tváři své a naplň mne svou útěchou. Nechť toužení mé jen po blízkosti Tvé dá naději pro duši mou.
6. On vzhlédne! A v každém je radosti jas, když čeká na řeč touženou. On promlouvá zas, věčnostmi zní Jeho hlas a chvála je Mu ozvěnou.