1. Náš Pán vysvobodil svůj lid Izrael,
jenž Ho o pomoc žádával.
Za dne dával stín, v noci nad námi bděl,
náš Vykupitel a náš Král.
2. On přichází své ovce shromažďovat,
by s láskou je k Sionu vzal.
Tak proč v údolí smrti by měly lkát,
a pustinou bloudily dál?
3. Tak dlouho lid náš ve hříchu bloudíval,
a na poušti Tě vyhlížel!
Pro strasti se nám nepřítel vysmíval,
však povstane zas Izrael.
4. Již zní dětem Sionu zvěst radostná,
že Pán zjevil svá znamení.
Kdo správně vždy žil, v království místo má,
již blíží se vykoupení.
5. Ó, můj Spasiteli, dej zář tváři své
a naplň mne svou útěchou.
Nechť toužení mé jen po blízkosti Tvé
dá naději pro duši mou.
6. On vzhlédne! A v každém je radosti jas,
když čeká na řeč touženou.
On promlouvá zas, věčnostmi zní Jeho hlas
a chvála je Mu ozvěnou.
Slova: William W. Phelps, 1792–1872; upraveno podle Joseph Swain, 1761–1796
Hudba: Freeman Lewis, 1780–1859