1. Kdys Nefi, prorok dávných dob,
od Boha vizi měl,
v níž knihu svatých Božích slov
jak železnou tyč zřel.
Pevně se držme tyče železné,
jež pevná, jasná je.
Pak vším bezpečně projdeme,
vždyť slovem Božím je.
2. Ač cestou máme zakusit
i pokušení, klam,
přec tmou i mlhou třeba jít
vzdor jejich nástrahám.
Pevně se držme tyče železné,
jež pevná, jasná je.
Pak vším bezpečně projdeme,
vždyť slovem Božím je.
3. A když se svody přiblíží
a mračna se snesou,
ten, kdo se tyče přidrží,
má pomoc nebeskou.
Pevně se držme tyče železné,
jež pevná, jasná je.
Pak vším bezpečně projdeme,
vždyť slovem Božím je.
4. Dnes po tyči ručkujeme,
vpřed, s písní, modlitbou,
a s nadějí sledujeme
den za dnem cestu svou.
Pevně se držme tyče železné,
jež pevná, jasná je.
Pak vším bezpečně projdeme,
vždyť slovem Božím je.
5. Na konci tyče železné
lze strom života zřít.
Tam v jasu světla budeme
i my s anděly žít.
Pevně se držme tyče železné,
jež pevná, jasná je.
Pak vším bezpečně projdeme,
vždyť slovem Božím je.
Slova: Joseph L. Townsend, 1849–1942
Hudba: William Clayson, 1840–1887
