1. Pravdu vnímáme svým srdcem,
někteří i zjevením,
máli pokušení přijít,
běda, když je působím!
Kdo by soudil, bude souzen,
Ježíš sám říkával nám,
ať se zdráhám, či jsem nadšen,
tento zákon přijímám.
Pane náš, Ty požehnaný,
k cíli správnému nás veď.
Andělé tam spolu s námi
Tobě chválu budou pět.
2. Buďte pokorní a tiší,
to je víc než soudcem být.
Mámli být svatý a čistý,
lásku mám všem projevit.
V díle též nesmím být vlažný,
vůli Páně vykonám.
Mámli vpravdě rád své bližní,
cestou úzkou se vydám.
Pane náš, Ty požehnaný,
k cíli správnému nás veď.
Andělé tam spolu s námi
Tobě chválu budou pět.
3. Kdysi někomu jsem řekl:
„Hle, je tříska v oku tvém.
Jsili přítel můj a bratr,
dovol mi ji vyjmout ven.
“Neviděl jsem ale správně,
pohled můj byl oslaben.
Dnes už vím, podle slov Páně,
trám že měl jsem v oku svém.
Pane náš, Ty požehnaný,
k cíli správnému nás veď.
Andělé tam spolu s námi
Tobě chválu budou pět.
4. Mám-li lásku k bratru svému,
chci-li třísku odstranit,
měl bych jít k světlu jasnému,
oko více nezranit.
Kolikrát jsem jiné káral
pro to, co jen smítkem je.
Kéž bych trám si z oka vyňal,
kéž jej pláč můj vymyje!
Pane náš, Ty požehnaný,
k cíli správnému nás veď.
Andělé tam spolu s námi
Tobě chválu budou pět.
5. Láska je uzdravující,
pohled dává jasnější;
Bratr zdál se chybující,
nebyl jsem o moc lepší.
Nyní víc se již netrápím,
lásku Kristovu už znám;
Malá smítka vždy hned zmizí,
pomyslím-li na ten trám.
Pane náš, Ty požehnaný,
k cíli správnému nás veď.
Andělé tam spolu s námi
Tobě chválu budou pět.
Slova: Eliza R. Snow, 1804–1887; refrén M. E. Abbey
Hudba: Charles Davis Tillman, 1861–1943
