1. Mistře, hle, vítr burácía vlny se mocně dmou!Tak bezmocně loď se kymácía hrozí nám záhubou.Okamžik zbývá jen pouhý,temný hrob pojme nás!Pane, jak můžeš spát, mít sen dlouhý,vždyť zhyne tu každý z nás?
Tu promluvil k moři a příkaz dal:Ztiš se již.Odvahu živel už neměl dál,též vítr se uklidnil, jen vánek vála voda už nezmohla vůbec nic,neb Mistrovi vzdorovat nešlo víc.Hned vládce všech moří bouře slyš:Ztiš se již, ztiš se již.Hned vládce všech moří bouře slyš:Utiš se již.
2. Před Tebou, Mistře, se skláním,v mé duši je lítost, žala hluboko v srdci mám přání,bys záštitu svou mi dal.Vědomí hříchu mne tíží,nechci již víc ho mít,prosím zasáhni, zbav mne obtíží,bych nadále mohl žít.
Tu promluvil k moři a příkaz dal:Ztiš se již.Odvahu živel už neměl dál,též vítr se uklidnil, jen vánek vála voda už nezmohla vůbec nic,neb Mistrovi vzdorovat nešlo víc.Hned vládce všech moří bouře slyš:Ztiš se již, ztiš se již.Hned vládce všech moří bouře slyš:Utiš se již.
3. Mistře, již pokoj tu vládnea příroda sladce spí.Já zcela jsem oddán své touzebýt naplněn mírem Tvým.Samoten nechci již dál být,prosím Tě při mně stůj,Tebe v přístavu klidném chci chválit,kéž najdu ho, Pane můj!
Tu promluvil k moři a příkaz dal:Ztiš se již.Odvahu živel už neměl dál,též vítr se uklidnil, jen vánek vála voda už nezmohla vůbec nic,neb Mistrovi vzdorovat nešlo víc.Hned vládce všech moří bouře slyš:Ztiš se již, ztiš se již.Hned vládce všech moří bouře slyš:Utiš se již.
Slova: Mary Ann Baker, přibl. 1831–1921
Hudba: H. R. Palmer, 1834–1907