Náboženské písne, no. 169
Půjdu tam, kde chceš mne mít

1. Já nemusím až za hory jít, za bouřlivý oceán, či kdesi v bitevním poli být, bych sloužil tak, jak chce Pán. Když svým tichým hlasem mne povolá, že mám jinou cestou jít, já odpovím: Jsem, Pane, v rukou Tvých a půjdu tam, kde chceš mne mít.

Já kamkoli, kde mne chceš mít, Pane, po horách či přes moře chci jít, já rád budu říkat, co chceš, Pane, a chci být tím, kým chceš mne mít.

2. Snad Pán by chtěl, abych laskavě dnes den celý promlouval, či z těch, kteří bloudí v temnotách, dnes někoho vyhledal. Spasiteli, průvodcem kéž jsi mým, byť bloudivou cestou bych šel, a já Ti zno vu odpovím, že řeknu to, co Ty bys chtěl.

Já kamkoli, kde mne chceš mít, Pane, po horách či přes moře chci jít, já rád budu říkat, co chceš, Pane, a chci být tím, kým chceš mne mít.

3. Já někde mám skromné místo své na vinici úrodné, kde pro Ježíše smím pracovat, než můj život uplyne. Do péče Tvé cele se odevzdám, jen láskou Tvou tou žím žít, Tvou vů li s radostí vy konám a budu tím, kým chceš mne mít.

Já kamkoli, kde mne chceš mít, Pane, po horách či přes moře chci jít, já rád budu říkat, co chceš, Pane, a chci být tím, kým chceš mne mít.