1. Můj Pán je můj pastýř, ve všem hojnost mám,
na zelených pastvách mne pase vždy sám.
On vede mou duši, kde utichl proud,
mne hledá, když zbloudím, a zbavuje pout.
Mne hledá, když zbloudím, a zbavuje pout.
2. Byť údolím smrti je dáno mi jít,
strach ze zlého nemám, když chceš se mnou být.
Tvůj prut mne vždy brání a hůl podpírá,
když zloba mne raní, jsi útěcha má.
Když zloba mne raní, jsi útěcha má.
3. Jak mocně mi žehnáš, vždy prostíráš stůl
a kalich můj plníš, bych nezahynul,
pak olejem hlavu mi pomazáváš,
kéž v přízni své věčné mne zachováváš.
Kéž v přízni své věčné mne zachováváš.
Slova: James Montgomery, 1771–1854; vychází ze Žalmu 23
Hudba: Thomas Koschat, 1845–1914